Přidat názor k článku Jak jsme rodili na Bulovce

Taky jsem rodila na Bulovce, v červenci 2002. Asi bych si Bulovku nevybírala / není tam novorozenecká JIP, není tam zrovna krásné prostředí, mám to daleko..../, ale mám tam kamarádku-lékařku, které věřím, a tak jsem chtěla, aby Terezku porodila ona.
Vlastně mám zkušenosti podobné, vesměs pozitivní, negativa většinou snesitelná a tolerovatelná, vzhledem ke stavu zdravotnictví - až na jedno velké.
Po porodu, tedy poté, co nás nechali minimálně 2 hodiny poňuhat na sále i s tatínkem, mi chtěli odnést miminko. Prý je to tak běžné, přinesou ho po 6ti hodinách, tedy ráno... Byla jsem vykulená, chabě jsem protestovala, ale sestra byla rázná, potřebuji si odpočinout, je půlnoc, dítě budou monitorovat / nebyl k tomu zvláštní důvod /. Asi 2 hodiny jsem to vydržela, pak jsem zasedla před novorozenecké oddělení a nedala se. Ale řekli mi, že Terezka klidně spí. Nad ránem už to asi nevydrželi a dali mi jí. Doteďka je mi to trochu líto a až tam budu rodit v únoru, domluvím se předem, aby nikoho něco takového ani nenapadlo.
Jinak porod byl podle mých představ / v epidurále, do poslední chvíle na míči ve sprše.../, sestřičky na šestinedělí byly moc hodné a trpělivé, ježibabu u výdeje jídla si nepamatuji, vzpomínám na těch pár prvních společných dnů docela ráda.