a moc si vazim vasich nazoru...dlouho jsem to omilala v hlave az jsem citila, ze se zbori svet, kdyz neudelam rozhodnuti hned a ted... diky vam ziskavam trosku i jiny pohled na mou situaci...tady bohuzel, neni moc lidi meho veku/cechu, slovaku ci jinych/kteri by byli v podobne situaci a pochopili by to... ziji tu prevazne mladi lide, kteri se proste rozhodnou a jdou dal nebo zustanou...ja i manzel jsme uz "starsi" a tak rochu privazani k jednomu mistu a svemu klidu...no ted jsem to napsala, jako bych byla pred duchodem, ale zas az tak ne