Přidat odpověď

Jani já a dcera máme příjmení po mém bývalém manželoví a jejím otci. Já si ho nechala, protože se mi líbilo, jinka byhc si vzala zpět svoje. Syn má jméno po svém otci, já už se znovu nevdala a tudíž má příjmení jiné než já a jeho sestra. Nikomu a ničemu to nevadí, s otcem se , byť sporadicky, vídá, takže ví, proč má takové jméno jaké má, to jméno je navíc pěkné, tak není co řišit. Pravda, občas mě někde osloví jeho příjmením, ale to neřeším, je mi to jedno a kdo nás zná déle, tak mě říká jménem mým. Dcera se třeba stejně jednou vdá, tak pak budeme mít každý to své.

Ještě k tomu dotazu - jakékoliv jméno - změna jména je velký zásah do práv dítěte a proto to řeší do zletilosti soud. To je např. jako když se nedovoluje dávat jako křestní jméno nějaká kravina. Prostě pokud nemají rodiče dostatek rozumu, tak dítě zastupuje stát. (Že kolikrát v některých rozvodových přích blbě je věc jiná)