Přidat odpověď

Pokud o tom přemýšlíš několik hodin denně, tak mi to moc normální nepřipadá. U nás je to podobné, akorát já jsem na MD. Až budu chodit do práce, budu rodičům finančně vypomáhat, pokud to neodmítnou. Také nemáme s manželem kdovíjaké příjmy, bydlíme sice ve svém, ale 2+1 a auto máme asi 6 let a to jsme nekupovali nové:-D Přijde mi normální, pokud by měli být rodiče v nouzi a bude to v mých silách, jim pomoci. Oni dali veškeré úspory atd. na bydlení - na dům, který já sama mít nejspíš nikdy nebudu, ale "jednou bude můj" jak s oblibou mamka říká, já tyhle řeči ráda nemám, nikdy nechci myslet na to, že jednou třeba nebudou:-( Tak jim buď nabídni pomoc (dítě nemáte a vyděláváte oba, tak by to problém mít neměl, oni Tě taky celé dětství živili, tak je třeba na čase jim to vrátit). Pokud jim pomoct nechceš, tak o tom nemudruj, přijde mi to dost hnusný jak jsi to napsala.