To mě mrzí, chápu, že to člověka zraňuje. Přímou zkušenost nemám, ale výhledově tato situace u nás v rodině může v budoucnu nastat.
A co jí to rovnou říct? Popř. s úsměvem na rtech prohodit, proč je tam častěji, že jí tento vnouček taky potřebuje nebo "až půjdeš příště k ségře, tak pak se stav tady, taky tě rádi uvidíme"...
A ty se sestrou máš dobrý vztah? Stýkáte se teď společně s miminky? A matka se dřív k vám se sestrou chovala vždy stejně?
Sestra to vnímá také, že babička preferuje její dítě? (ze sestřiných reakcí by se to dalo vypozorovat. Byla třeba situace, že jste byly všechny tři společně s oběma dětmi a matka se výrazně zajímala jen o to sestřino?). Jestli se chová sestra k matce tak, že třeba dává na její rady, tak matka se může cítít potřebná tam a dělá jí to dobře. A jestli třeba ty nechceš, aby ti do "výchovy, přebalování, atd." mluvila, tak to může dávat najevo takhle
Nevím.
Nebo v legraci říct před sestrou "můžu se příště s malým stavit, až bude máma u vás? Já bych jí jinak neviděla"
Věřím, že je to těžké, ale asi bych něco takového podnikla, jinak se to bude nabalovat...