Přidat odpověď

Andrýsku nejsi moje sestra? Měly jsme to se ségrou stejně. Teď je mi krásně na duši, když vím, že bratranci skončili jako dělňasi na tři směny v naprosto nezajímavé práci, zatímco my-blbé holky, máme dobré vzdělání i práci a fajn chlapy.
Autorce poradím, aby udělala to, co moje maminka (ta trpěla tím věčným odstrkováním snad ještě více než my), kontakty omezila na minimum, nic po bábě nechtěla, když se kluci chlubili, co mají nového, pochválila, nekomentovala. Muselo to být pro ni strašně těžké. Ale docílila toho, že jsem babi začala nenávidět jako dospělá a ne už od dětství.
A hodně se spoléhala na sebe a nadruhou stranu rodiny.