Přidat názor k článku Osudy rozervanců

Nevím, proč "rozervanec", mně připadá výstižnější váhavý střelec. Možná je pohodlnější nic "zatím" neřešit, ale mně to přineslo ve výsledku jen smutek.
S manželem jsme po 4 letech společného života měli docela velkou krizi, a začali jsme mluvit o rozchodu. Děti nemáme, ale manžel mě opravdu moc miloval, a já jsem nevěděla, co dělat. Odjela jsem na dovolenou, a seznámila jsem se tam se skvělým klukem. Nejdřív to byl jen prázdninový flirt, takový balzám na duši.
Ale postupně jsme se do sebe zamilovali, a já jsem začala přemýšlet, jak vyřešit své "vztahy". Od manžela jsem se nakonec odstěhovala, i když on mě stále ještě přesvědčoval, že bychom spolu měli zůstat. A mně se nechtěl řešit majetek, je to v našem případě dost složité, a taky jsem nechtěla tak najednou opustit manžela a ublížit mu. Měla jsem ho pořád ráda, a stále ještě mám...
Můj přítel skoro rok trpěl tím, že jsem vdaná, mám s manželem společný majetek, a moc se nemám k rozvodu. Nakonec to nevydržel, a opustil mě. Byla to pro mě rána, měla jsem hrozné deprese. Po 2 měsících jsme se náhodou viděli, a byli jsme opět spolu.
Bylo mi jasné, že bych měla konečně něco udělat, ale potrápila jsem sebe i jeho svou nerozhodností ještě rok. Ten před 2 dny skončil rozchodem.
Mám zase hrozné deprese, a svému příteli to nemůžu ani vyčítat. On je měl celou dobu. Takže teď jsem neskonale smutná, nemám vyřešený život, a trápila jsem ty, koho miluji... To je ale skóre:-(.