Přidat odpověď

Aloisi,
já nenapíšu, že chlapa jako jste Vy bych doma chtěla. Vidím problém v tom, že jste iniciativně už před drahnou dobou definoval svoji roli ve vlastní rodině tak, že jste Šrajtofle (tzn. já jsem tady od těch peněz, vy se o ně nestarejte). Této úlohy jste se zhostil s vervou sobě vlastní (hrajete i po půlnoci...), vzal si to za životní poslání a svoji rodinu asi i dlouho utvrzoval v tom, že nic jiného, než tu hotovost po Vás coby Šrajtofli nemůže vyžadovat (protože barák). Vidím taky, že v této pozici jste již tak dobže usazen, že i ostatní členy rodiny posuzujete šrajtoflovými měřítky. Kupříkladu Vaše žena, ta hraje jednoduchý part Uklizečky a Chůvy, což jsou vlastně spíš takové štěky než pořádná role, pak je taky Učitelka, no budiž když ji to baví, ale v roli Šrajtofle je tedy úplným looserem, na to prostě nemá (narozdíl od Vás).
Problém je v tom, že takovéto rozdělení rolí může fungovat na divadle, ale ne ve vztahu. Na divadle může jeden herec hrát dvacet let Šrajtofli a druhý Uklízečku, jsou za to placení, v práci si odkroutí svoje a nejsou k těmto rolím odsouzeni doživotně.
I v rodině je občas potřeba, aby jeden na sebe vzal tu výhradní roli Šrajtofle, problém je v tom, že četné vztahy nejsou schopny dlouhodobě fungovat, když pan Šrajtofle zároveň taky nepřicmrndává v rolích Milovníka, Kamaráda, Babysittera, Uklízeče, Vrby, Cheerleadera atd. Svoji roli Šrajtofle hrajete skvěle, tomu se skutečně nedá nic vytknout, příjem krásný, zákazníci spokojení... ale pro vztah to prostě nestačí, je to nespravedlivé, ale je to tak. Kdybyste vydělával 24 hodin denně a nosil domů miliony jak na běžícím pásu, budete nejlepší šrajtofle a možná za to dostanete i Oskara, ale nebudete lepší Manžel.
Já prostě myslím, že jste byl příliš dlouho za toho "já strašně moc vydělávám a víc po mně nemůžeš chtít", ono je to samozřejmě potřeba, vydělat... ale vztah nemůže tohle vydržet donekonečna. Ženská potřebuje i toho Milovníka, Přítele, Partnera... a nemůže na ně čekat donekonečna.