Přidat odpověď

Ó jak ti rozumím......

Z tvého příspěvku tvé rozpoložení ůplně čišelo

Poradil ses, ulevil sis, "někomu jsi to řekl" a taky se o to někdo zajímal, což jsou myslím body, které člověk v tomhle rozpoložení přesně potřebuje....vědět, že na to v té samotě není sám.....

Víš co si myslím? U vás asi ani ten stav nejde pojmenovat tak nějak "jasně". Není to láska, není to nenávist. Vidíš svou ženu, ale je to jako kdyžsluníčku chybí paprsky, není to ono. Napadá tě při hledání pojmenování "stereotyp, zvyk, nuda", ale hned si to zase vzápětí zavrhneš, prtoože to není přesný, viď?

Výsledkem je, že obal je stejný (v rámci možností), ale obsah se vytrácí.....asi jako když ti zvětrá a zteplá pivo (promiň za to přirovnání, ale přišlo mi takové nejvýstižnější)

Možná by se mohlo, položit jí úplně jeednoduchou otázku : "co teda vlastně chceš?"
Možná by to zabralo a ty ses konečně něco dozvěděl....


(hele, možná jsem blbě, možná plácám nesmysly, ale jen tak uvažuju. A protože mám dneska tady depku jako kr...tak filosofuju, no. Hýčkám si své deprese a ty ses mi do toho nějak přimotal. Tak snad se na mě nezlobíš