Přidat odpověď

Jinak ti chci poradit, aby ses obrnila. Předejít všem scénám na veřejnosti ani nejde. Taky jsem cpala malou zkroucenou do luku do kočáru. Ztropila obr scénu na hřišti a nezbylo nic jiného, než odejít. Nemohla jsem jí nechat lézt na vysokou prolézačku, na což tehdy ještě nestačila, ale ona to za každou cenu chtěla.

Kočár bych nezavrhovala, i když dítě ujde docela dost. Já to dělám tak, že jí převezu na bezpečné místo - třeba hřiště, kde není provoz a pak teprve vypustím. Na zpáteční cestě si taky často nechtěla nastoupit, byl řev, ale dneska už neprotestuje.

Já nejsem moc zastáncem takového toho "vypouštění" vrávorajícího batolete, co ovládá teprve pár kroků mezi chodce a do provozu. Nehledě na to, že překáží kde to jde, je nevyzpytatelné a může utéct.
Dokud dítě nechodí z větší části ukázněně za ruku a nezdrhá na opačnou stranu, nejsem zastánce toho ho pouštět po chodníku samotné. Park nebo hřiště je samozřejmě něco jiného.

A obchody? Jak kdy - radši chodím do obchodů, kde jí můžu nechat chvíli v kočáru před a vidím na ní, ale úplně nejradši tam, kde se dá vjet kočárem. Za ruku případně taky jde, ale to není na velké nákupy, protože člověk musí dávat pozor, aby něco neshodila.

Tvůj malý má 14 měsíců - to tě ještě nějaká doba scén čeká. A ty kšíry určitě používej, v tomhle věku fakt děti dělají krkolomné kousky, snaží se i vystoupit za jízdy a tak.