Těžko soudit,když píšeš z 95% jen negativa-nabízí se mi ti doporučit to ukončit-nějakou extra snahu od něj nevidím...Kamarádka měla něco podobného,jen za tím byly ještě nevěry-několikrát to zkoušeli znovu,ale on se nikdy na moc dlouho změnit nedokázal.Nakonec ho letos o Velikonocích vykopla,čekala-jak se změní a uvědomí si,že ona i dcerka 2,5 mu chybí-ale nic se nestalo-jen bohužel zjistila,že mu to vyhovuje,že se nemusí nikomu zpovídat.Ze začátku taky dělal scény do telefonu,jak mu obě chybí a blabla-ale skutek utek.Teď sním má problémy i s penězi.
Radí se blbě,jen vím,že mi říkala docela zajímavou věc,co jí říkal psycholog na co se má zaměřit-nevzpomínat a nežít minulostí-to není život,ale myslet na budoucnost.Právě bohužel ten stereotyp,strach z nového,z osamostatnění a vymanění se ze závoslosti na tom druhém je těžké...
Musíš se rozhodnout sama a rozhodnout i za dcerku
Ale něco udělat musíš,tohle nevede moc k dobrým změnám........
P.S.....že s ním nespíš chápu