Přidat odpověď

Nejsi - my jsme spolu 15 let, máme tři děti a já nekouřím a nechodím do hospy...

Nicméně mi Tvůj příběh připomíná můj příběh z druhé strany - děvčata tady vyjádřila přání slyšet verzi mé ženy - no, vida, sice z jiného zdroje, ale přání se jim v podstatě splnilo (když tak si to moje téma přečti, třeba v tom taky něco poznáš).

Na problém, že ženy mají většinou potřebu o všem mluvit, všechno sdělovat, na všechno se vyptávat, zatímco muži mají rádi spíš klid, je třeba si zvyknout a dopracovat se určitého kompromisu - tj. Ty nebudeš tolik "tlačit na pilu" a manžel se přemůže, a občas se Tě zeptá, jak bylo a tu a tam Ti o něčem povypráví.

"Paření" (tj. hraní her) mu nevyčítej - je to pro něj forma relaxace, ale v klidu se s ním zkus domluvit na tom, kolik času u toho bude trávit - ono je to fajn, ale je to návykové a pokud nad tím člověk ztratí kontrolu, je to stejně nebezpečné jako každá jiná závislost.

Dejte si do poměru to, jak často se chodíš ty bavit sama a on sám k tomu, kolik času trávíte zábavou společnou.

Najděte si nějakou aktivitu, která vás bude bavit oba, a která bude jen vaše (tj. že dcerku svěříte na tu dobu rodičům a bude zase jen sami pro sebe).

Pokud není domácí kutil, tak se s tím musíš vyrovnat. Ale v tom případě by měl to, co je třeba zařídit sjednáním (a zaplacením) dodavatele.

Na intimnostech (nejen sexu) zapracujte - přečti si mé "řešení", které zde několik dam pohoršilo, ale něco podobného můžeš klidně zkusit ty - nemusí to být muž - dáte dcerku na sobotu či neděli k rodičům, a řekneš manželovi - tak, a teď chci, aby ses mi věnoval, abys byl ke mně něžný a pozorný, abys mě pomiloval... zase to chce dát tomu čas a nespěchat - a uvidíte, jestli to mezi vámi zase zajiskří nebo ne...