No tak s ním nejde mluvit. včera večer , když jsem malou uspala, tak mi řekl - už řval, že on se mnou už nechce nic probírat, že už toho má dost, že už se mnou nechce komunikovat - vyčítala jsem mu, že se mnou vůbec nekomunikuje. že už se nechce doprošovat.
že prý všude chodíme sám - sama. tak jsem mu řekla, že jednou když byl sám, tak mi řekl, že byl rád, že je sám, že se pobavil aspon, že jsem ho neomezovala,a nedívala se na něho zhnuseneě. tak už nemám ani chut s ním někam chodit. že jinak na pivo - do hospdy, že se mě nebude doprošovat. tak jak sexu - že s ním nic nemám od toho co se malá narodila. tak že se k němu chovám jak kus ledu. no jistě že spadl z lopatky. a že už toho má dost. a že se se mnou bavit nebude.
tak jsem mu řekla, že to tedda skončíme. ale že to nemám tak jednoduché s tím bydlením. a on že to je zajímavé, že když jsem odešla okamžitě - asi před dvěma měsícci, tak to tak jednoduché bylo -se sbalit a jít. to ale byla jiná situace. kdy opravdu mi nadával do krav, nepříčetně, že jsem slepice, napodoboval mě, když jsem brečela, křivil pusu. že jsem jak rozkoplý pomeranč. to vše před malou.....
a tehdy se to asi ve mě zlomilo. už mu nemůžu věřit. už k němu opravdu od té doby cítím jen odpor asi.
i když jsme si řekli, že to ještě kvůli malé jednou zkusíme. tak to asi nejde. já od té doby s ním už nic neměla. žádný sex. prostě nemůžu. potřebovala bych,aby se nějak budovala důvěra zas mezi náama. ale on si myslí, že na co. když s ním nespím. on se furt nebude doprošovat, když vidí můj zhnusený obličej.
ano.
když řekl posledně malé, že asi zajde vykopat na zahradu jámu a hodí tam maminku. tak prostě tohle se nedá odpustit. já prostě chci,ale nejde to.
a on si myslí, že přeháním.
před dvěma týdny se mi nabourala sestra, potřebovala bych aby to se mnou aspon trochu prožíval, aby mě objal, zeptal se. ale on dělá mrtvého brouka. včera jsem mu to vyčetla. a on že jako co, to má běhat po pokoji jak hysterka?dyt už se to lepší. no ale já jsem tu doma na to sama. nemám partnera, se kterým bych mohla to trápení sdílet.
já jsem rybka. on je blíženec. někdo se tu ptal.
a já opravdu nemusím vědět o čem se bavili v hospodě. to ne. to jsem asi blbě napsala. spíš třeba kdyby mi řekl, s kým seděl, a jestli je něco nového. máme společné známé. ale on mi řekne, že proč by mi měl vykládat s kým seděl. já taky bych mu nevykládala, o čem jsme se bavili. spíš třeba co tam hráli. že jsem si zatancovala s holkama. kdo tam byl. ale ho to asi fakt nezajímá. samozřejmě že nechci, abysme si říkali, o čem jsme se dopodrobna bavili.
řekl mi, že jestli je to takový problém, tak že může být třeba dva měsíce u bráchy ve volném bytě. to mě dorazilo. po tom co jsem si šla lehnout, když na mě řval, že nemá zájem se mnou komunikovat a řešit něco. že už se mě nebude doprošovat. pak zas přiletěl do ložnice. a že proč jsem si šla lehnout, když jsem se chtěla bavit. ted na stole dopis, že samozřejmě, že když já se chci bavit, tak se má bavit. když se chtěl bavit on, tak jsem šla spát. samozřejmě že jsem nezamhouřila oka do dvou do rána. no ale dyť na mě řval, že nemá chut se mnou mluvit. pak zas chtěl něco řešit. když mi řekne tohle? a že on mě nevyhazuje. tak já nevím. ale asi se z něho zblázním. on chce prostě aby to bylo - ten rozchod na mě.....
mám akorát hrozný strach o malou. ona je zvyklá být furt se mnou. a když jsem jí večer říkala, že dneska půjdem spinkat k babičce,tak to jo, že jestli se mnou. ale pak jsem říkala, že co kdybych tam spinkala jen já. a ona by byla s tatínkem. on ji taky bude chtít mít pro sebe, to je jasné. ale to asi ona bude těžce nést, že já tu nejsem.... fakt to vím.
v noci se budila a voalal "máma" to jindy nedělá.... jsem zoufalá.
psal mi v tom dopise na stole co ležel, že to je šílené, že co se narodila malá, tak že s ním skoro nespím, a ho to už nebaví. a že nemám za nic to jak se dře v práci. ale mám. ale chtěla bych aby i doma pracoval místo relaxu na počítači. je šikovný manuálně, ale nechce se mu.
že to udělal kvůli mě, tohle kvůli mě, a že já jsem nevděčná. plot, úklidy na zahradě starých krámů. ale jak kvůli mě, přece kvůli nám,ne? ale jemu by to prý tak stačilo. mu všecko tak stačí, a pak mi to vyčte.
já jsem na něm hrozně závislá. a i ten pocit viny, že za to můžu já - za ten rozpad mě ničí. to on mi prostě chce vsugerovat. no s tím sexem je to pravda. ale mě to prostě nebaví nějak. radši fakt jdu spát. prostě mě to vůbec nebaví.
takže to, že dát malou někam, a v klidu být sami - pomilovat, jak tu píše pán, tak to fakt nepřipadá v úvahu. já spíš když jsme byli samai - malá u našich na noc - tak jsem trpěla jak zvíře. to prázdno. on u počítače. neměli jsme si co říct. hrozné. ona tam je ráda. ale když ví, že já jsem doma. vím, že tohle špatně ponese.
když jsem se ho zeptala, co ten dnešek, tak jako že co, že prostě jde na pijatyku a že přijde až zítra.... tak říkám, to je jako všecko? víc mi neřekneš? s kým jako jdeš? a on že s chlapama z práce. no já nevím, ale když se jde ve tři hodiny po práci, tak je normální přijít večer domů, ne? a ne až ve 4 ráno třeba. a že ho zas omezuju, že chodí tak jednou za čtvrt roku. jasně propije, prokouří peněz jak želez.
no vůbec nevím, co mám dělat, dneska jdeme k mamce. ale co zítra. on se těší, že bude o víkendu s malou. když přes týden to nestíhal. já se u našich bez ní zblázním. a ona bude taky tesknit po mě. tím jsem si jistá.
jenže zas potřebuju abych ji měla u sebe příští víkend - tatka můj slaví 55let. je to šílené.
jo a on - věnuje se jí, že ji vezme třeba na procházku, ven, na prolízačky k hospodě - dá si jedno, max dvě piva. jí nanuka, džusík. ona je spokojená, jsou tam děti. ale jinak doma se jí moc nevěnuje, páč obyčejně relaxuje u počítače..... no někdy se jí věnuje,ale po cvhvilkách. práci v domácnosti za nic nemá, to je pravda. buzeruje za pavučiny, které občas jsou snad všude, nebo neutřený prach na garnýži, na ledničce. ale sám je bordelář - jak mu všecko odpadne od ruk, tak to zůstane. a služku nemáme - máme mě.
jdu si k malé ještě lehnout.