Přidat odpověď

Babiky, Tragiko...Tayla nemluvi cesky...ted uz i rozumi, ale nemluvi...kdyz opominu, ze opakuje po me to co nakonverzuji s Emmou...ktere vsak jeste neni ani rok, takze jeji slovnik je omezen vicemene na "pocem, nechas to, kde je dudlik, tady je! a chces papat"...ve zkratce

ja jsem take mela za to, ze me dite bude okamzite mluvit a rozumnet jak cesky tak anglicky...jenze pak jsem musela na plny uvazek do prace, kdyz ji byly 4 mesice, 10 hodin denne jsem konverzovala intenzivne anglicky v praci, po praci jsem stejne intenzivne konverzovala s manzelem a lidmi kolem...na cestinu jsem se musela pekelne soustredit, v zadnem pripade ze me nepadala prirozene...cestinu jsem pouzivala na obcasny psany projev tady na rodine a pri mluvenem slovu tak jednou tydne pri telefonatu s mamkou, ktere nevadilo, ze vetu zacnu cesky a dokoncim anglicky pac jinak by desetiminutova konverzace trvala hodinu s prestylizovavanim kazde vety...

no a kdyz jsem mela 2-3 hodiny denne stravene s dcerou, tak jedine co jsem chtela bylo trosku relaxovat, uzit si ji a nemuset prekladat vsechno mezi mnou, ji a manzelem...takze ve dvou a pul letech Tayla anglicky mluvila na urovni 4. leteho ditete, ale cesky znala par pojmu treba z anatomie lidskeho tela a pod..to jsme trenovali pri cestach autem...rano a odpoledne...

Po prijezdu do CR jsem konzultovala logopeda...Tayla cestinu ode me absolutne odmita...neni se co divit, dite si asociuje jazyk budto s clovekem (jakozto mnou a to ona tedy ne), nebo situaci...takze na Taylu mluvim anglicky, na Emmu cesky (zijeme ted jiz pres rok v CR a cestina uz ze me jde prirozene, stejne jako anglictina)...Tayle neni divne, ze na kazdou z nich mluvim jinak...a odposlouchava, opakuje...ale kdyz promluvim primo na ni cesky, tak ji popadne amok a odmita komunikovat...musim ten jazyk mirit pres Emmu...

Takze ja celkem rozumim...