Přidat odpověď

Zdravím všechny a prosím o reakce:
Nedávno jsem zde zakládala témáto o nekolektivním introvertovi, který je kritizován... Inu, situace houstne: Nyní jsem se vrátila po týdnu dovolené a kolegové z jiných úseků se mě ptali, jestli je pravda, že se kolegyně z kanceláře "bude stěhovat" jinam. Protože má nyní dovču ona, obrátila jsem se na vedoucí. A co se nedozvím? Již 3 měsíce jsem veřejně propírána celým pracovním kolektivem (20 lidí - samé baby) kvůli domělým neshodám se sousedkou v kanclu!!!! Proběhlo na toto téma několik porad (pochopitelně bez mé účasti), dokonce najali firmu "na řešení konfliktů na pracovišti" a s ní "problém" konzultovali... Mně neřekl nikdo nic. S onou kolegyní probírám v poslední době opravdu jen pracovní věci (po zjištění, že vše ostatní okamžitě bonzuje dál, když nemá co, vymýšlí si), ale nemám problém s ní vyjít - pracovně. Tak jako s ostatními. Mám za sebou pár opravdu špatných zkušeností se svěřováním osobních věcí, tak to nedělám. Teď se ale dozvídám, že jsem 1/4 roku předmětem přetřásání na poradách - bez toho, že by mi jak vedoucí nebo ještě spíš ubohá oběť něco naznačily..... Kdybych se nezeptala, patrně bych přišla (chystám se na dovču teď) a měla svoje věci bůch ví kde.... Přišlo mi trapné a dětské chodit "žalovat" - a ona říká o mně to a to.... fakt jak v mateřince, prostě jsem střihla komunikaci a myslela, že mám vyřešeno. Nemám. Ona si problém vyfabulovala a jí se věří - pravda, neumím se rozplakat na povel jako ona....
Cítím se fakt zasažená, ne že bych si o svých kolegyních činila valné iluze, ale toto už je přes čáru....
Pokud jste někdo dočetl až sem a napadá vás, jak reagovat, budu povděčná....