Přidat odpověď

Mám šestiletou dceru, která o těchto prázdninách začala velmi často pobývat u babičky (bydlí v rámci našeho malého města), protože má v ulici spoustu kamarádů a kamarádek. Jsme moc rádi, že je tam šťastná a užívá si prázdnin. Ovšem se u ní objevil "menší" nešvar. Jen s velkými obtížemi někoho uposlechne, ať sousedku, babičku, nebo nás. Vysvětlujeme jí například, jak jde o život, když vyjede na kole z bezpečné zóny do ulice, kde jezdí auta, vše odkývne, ale vzápětí je schopna vjet tam znovu. Už se také sama s podobně starou kamarádkou vydala přes půlku městečka k jinému kamarádovi, aniž by komukoli cokoli oznámila...Dnes, když jí maminka kamarádky poslala domů za babičkou (cca 40m metrů), ať se jde schovat před deštěm, tak samozřejmě nešla a čekala venku...Vše se jí vždy snažíme podrobně vysvětlit, hlavně v tom smyslu, že jde hlavně o ní a její zdraví a bezpečnost (ovšem netuším, zda takto staré dítě je schopno si toto uvědomit), jak jsem již psala odkývne vše a slíbí, že se to již nebude opakovat, jenže pak přijde něco v podobném stylu. Ráda bych věděla, jestli je to normální součást vývoje dítěte, anebo zda mám jednat jinak...Trošku si s tím lámu hlavu, aby nebyla do budoucna problémový typ..Jinak doma je naprosto v pohodě, ve školce také žádné problémy nebyly, teď jsem zvědavá, jak bude "zvládat" první třídu ve škole, zdá se mi taková i dosti nesoustředěná, hodně společenská, někdy bych řekla, že až moc otevřená vůči lidem... Díky za vaše připomínky a názory.