Po první mateřské to bylo jakoby mi někdo urval kouli od nohy
), připadala jsem si v práci naprosto volná
. Pak přišel řev ve školce, zkrácení pracovní doby s tím, že musím udělat práci jako na osm hodin :-(, nemoci, pomlouvání, bolesti noh a zad a už jsem chtěla druhé miminko
))))). Teď jsem byla v práci, že možná bych chtěla rovnou na 6 hodin, prý mě nikdo na 6 hodin nezaměstná. Když jsem řekla, že musí, tak prý nemusí. Na jednu stranu se do práce těším, ale na druhou se hrozím. Všechno je daleko horší než bylo, a to už to bylo dost hrozný.