Dobrý den,
úplně Vás chápu, podobné pocity mám i já, ačkoliv jsem teprve na začátku těhotenství. Tak moc jsme si s manželem přáli dítě a pořád nic, po dlouhé době jsme zjistila, že jem těhotná.....ale žádná převratná radost se nekonala, pořád si říkám, že až bude kopat, až bude to a ono, až si ho donesu domů...zatím se jen stresuji, jak to všechno zvládnu...takže permanentrně nervózní matka a jak říká moje maminka, bude to uřvanec, protože jsem pořád na nervy i ze sebemenších maličkostí. Myslím, že to jsou ty hormony a u Vás je to podobné. Musíte vydržet, bude lépe! Držím Vám palečky.
K.
Předchozí