Přidat názor k článku Proč nejsem šťastná?

Asi mi nějaký hormon chybí, protože zaplavení láskou se nedostavilo dodnes a to jde syn v září do první třídy. Mám ho ráda, samozřejmě se bojím, aby se mu něco nestalo, neonemocněl, neměl úraz... ale výjimečnost mateřské lásky v tom není, stejně jsem to cítila ke všem lidem, ke kterým jsem měla nebo mám citový vztah. Možná je to tím, že neznám takový ten majetnický pocit "jsi jen a jen můj, protože jsem si tě porodila". Jasně, je to můj syn, ale není to můj majetek ani výtvor, je to samostatná bytost s mnoha klady i zápory.