Přidat názor k článku Proč nejsem šťastná?

Bellano,

měla jsem to podobně, mateřská láska mě chytila hned v porodnici. I když těsně po porodu to byla spíš vlna euforie; pamatuju, jak tam stály sestry žákyňky a dojatě plakaly (starší dcera byla jejich první mimi, které viděly narodit se), zatímco já měla náladu veselou a bylo mi to lehce blbé, že nejsem dojatá

Ale na pocit "jsem matka" jsem si taky počkala, dostavil se plíživě. Pamatuju, jak jsem se po návratu z porodnice koukala na mimi uložené v koši pod oknem a říkala si: "A co budu dělat, až bude počurané? Až se rozbrečí? Koho zavolám, když mi to nepůjde?"