Přidat názor k článku Proč nejsem šťastná?

Dceru jsem milovala od prvního pohledu, ale jak se tu kdosi zmínil (myslím Bellana)- čekala jsem, kdy se objeví někdo kompetentní a převezme za mne zodpovědnost. A když se nikdo neobjevil, chtěla jsem (naprosto vážně) odjet zpět do porodnice, ať se tam o nás starají. Naštěstí to po pár dnech přešlo a u druhé dcery se dostavila už jenom euforie. Teď se snažíme o třetí dítě (a já tajně doufám, že manžela překecám i na čtvrté). Takže to chce klid, časem se to urovná. A za pár měsíců už si vůbec nevzpomeneš, jak vypadal život "před ".