Přidat názor k článku Proč nejsem šťastná?

Já jsem vůbec nebyla připravená na to, že dítě může od narození POŘÁD brečet, pokud ho někdo nenosí.

Že se pár let nedostanu večer do společnosti, budu miminko muset krmit, přebalovat, "venčit", hrát si sním, a trávit klidné večery jen doma s manželem, to jsem věděla, a docela jsem se na to těšila. Ale že si nedojdu ani na záchod, a všechno budu dělat v poklusu, už abych zase mohla mimi nosit, to jsem opravdu nečekala. Měla jsem pocit, že dělám všechno špatně, lítám jako blázen, ale určitě je to málo.... a chudák dítě, že se narodilo zrovna mě. Ta vlna štěstí přišla s prvním úsměvem, ale pocit kompetentnosti až tak po roce.