Přidat názor k článku Proč nejsem šťastná?

Ahoj, nečetla jsem ostatní příspěvky, ale úplně Tě chápu, já jsem z toho všeho byla na dně snad 3 měsíce, každej den jsem brečela, měla hroznou depku, a cítila jsem se hrozně, když mně došlo, že mimíska už budu mít "na krku" vlastně pořád. Přitom Jáchymek byl hodňoučkej, spinkal, bumbal, moc nekřičel... A miminko jsme moc chtěli. Jsou to prostě hormony. Taky jsem si říkala, kde je ten můj bezstarostnej život plnej zážitků a akcí, teď jen přebaluju, kojím..., ách jo. Ale fakt se to zlepší, teď po více jak deseti měsících se tomu směju, klučík roste a už se dá lecos podnikat, a co teprve, až bude chodit. Držím palečky. Ale fakt Ti rozumím, teď všem říkám, že šestinedělí bylo nejhorším obdobím mýho života.