Přidat názor k článku Proč nejsem šťastná?

prostě jsou matky a MATKY. Já si jako starší sestra připadám stále.Za celou dobu co byl syn miminko jsem neměla (opravdu neměla) záchvat lásky abych se rozplývala nad jeho nožičkama, ručičkama. Měla jsem ho ráda a mám stále, ale prostě nejsem rozplývací typ. Mateřství beru s nadhledem, a jako další životní etapu. Taky jsem byla hotová z nevyspání, málo jsem jedla a byla ráda za to že extistuju. Zlepšilo se to hodně až když malý začal nějak reagovat, přestal plakat a začal komunikovat. Teď hledáme další společnou cestu, a už si ho užívám pořád víc a víc... ale jako miminko jsem ho nějak extra neprožívala.
Já nevím, možná se teď na mě ostatní sesypou, ale vím, že matek jako jsem já je víc. Nejsme bez citu k vlastním dětem, jen z nich prostě neděláme středobod našeho života. A myslím, že důležité je, najít si v tom to svoje.. :)

přeji ti ať si brzo užíváš radosti a pochyby hoď za hlavu... nemusí každá maminka být jako z reklamy - většina je ráda, že ten první rok ve zdraví přežije :)