Přidat názor k článku Proč nejsem šťastná?

Tak já myslím, že užívat si miminko a milovat ho od první chvíle může i žena, která z něj středobod života taky nedělá a bere mateřství s nadhledem taky. Nevyvozovala bych z toho nějaká pravidla, každá to opravdu může mít jinak.
Já svoje dítko opravdu miluju téměř od první chvíle a pocity, co má autorka naštěstí neznám.
Možná je to i částečně tím, že jsem si dítě pořídila až později po třicítce, užila jsem si dosytosti svobodného života, cestování, nejrůznějších aktivit(voda, hory, vandry apod) a na dítě jsme se moc těšili, takže pocity, že teď už to nikdy nebude takové, nemám. Jistě člověku se občas zasteskne po bezstarostném vandrování s partou kdesi po rumunských horách, ale děti za chvíli povyrostou a můžeme podnikat vše znovu, třeba i s nima, nebo bez nich.
A navíc dítě do života přináší jiné věci a šťastné chvíle, které bych jako bezdětná nikdy nezažila. Je to prostě tak pěkné, i když náročné.
Tak přeju autorce, ať je to časem lepší...