Přidat názor k článku Proč nejsem šťastná?

Když jsem si článek přečetla, vidím sebe, s tím rozdílem, že mám druhého syna. Jsem sice taky šestinedělka, ale nevím, jestli to jen tak přejde, protože mě strašně mrzí, že i když nechci, a snažím se rozkrájet, zanedbávám staršího syna, který je teď raději po babičkách než s námi doma, a vůbec se všechno kvůli mimču změnilo, což jsem samozřejmě věděla, než jsme do druhého mimča "šli", chtěli jsme ho, a já ho taky mám určitě ráda, ale pořád si říkám, a vím, že je to rouhání, že mám být vděčná, že mám zdravého synka- ale jestli jsme neměli počkat, jestli jsme všechno dobře zvážili (což jsou teď už zbytečné otázky). Kdybych tenhle článek nečetla, asi bych se neodvážila to "říct" takhle nahlas. Díky autorce a všem příspěvkům, které to chápou.