Kdysi M. Dolinová říkala hezký bonmot: Mateřská láska je to, co matka cítí při pohledu na spící dítě. Něco na tom bude.
Jinak u prvního syna jsem se učila být matkou a překonávala šok z postižení nohou PES EQUINOVARUS, protože nás v těhu hodně sledovali, a toto neobjevili... Ale do 2 měs. se to srovnalo, ale byli to i horší pocity, naštěstí jsem si to včas v sobe dešifrovala a zvládla sama srovnat. U 2. syna jsem věděla do čeho jdu, a ta silná náklonnost nastoupila dřív. A u holčičky opravdu hned po porodu. Ale i vztah s dítětem se musí budovat a udržovat, vyvíjí se.