Přidat názor k článku Proč nejsem šťastná?

Já tedy jsem matka, která byla zaplavena obrovskou láskou při prvním pohledu na děti - máme dvojčátka a moc dojatá v kombinaci s láskyplnými pocity, při jejich prvním zakřičení. A přitom já vůbec nikdy nemám majetnické pocity k dětem, ani takové to, je to můj výtvor... - takže s těmito pocity, stavy, ta mateřská láska, kterou já měla a mám podle mne nesouvisí. Já v postatě až ted po cca 9 měsících přemýšlím o dětech tak trochu, že jsou ze mne, jednou budou pokračováním mého života.. až ted mne to napadá, je to zvláštní, ale není to nijak důležité.
Svou opravdu okamžitou mateřskou láskou se nechci nijak vychloubat, prostě to tak u mne je. A dokonce to takhle u mne bylo i u synovců, prostě takhle rychle přijímám děti, které k nám patří.