Trošku mi přidpadá, že se snažíš zesměšnit, když někdo vlnu mateřské lásky nad novorozencem zažije. Já ji zažila, proč to ti neřeknu, nepovažuju se proto za lepší, ale je to nádherné a každému bych ji přála. Proč, jak psal Libik nevím, asi tak zafungovala u mne příroda, je to zřejmě nejlepší pojistka proto, aby člověk ze sebe vydal pro to bezbranné stvoření maximum.
Skramuška psala, že jí vadilo kojení a nekojila. Tak já to měla nastavené tak, že kojit budu jak jen budu moci, ségra kvůli tomu vydržela ohromné bolesti s rozkousanými prsy. Možná proto ta vlna mateřské lásky nad novorozencem přichází... Proč u někoho ano u někoho ne, možná za to mohou jen hormony (u každého fungují trochu jinak, že ?), možná je to otázka pro psychoanalytika, nevím...
Každopádně já skutečně při prvním pohledu na miminko ohromnou vlnu mateřské lásky zažila a už mne svým způsobem neopustila, i když samozřejmě při každém pohledu na děti už nezažívám totéž (to nejde
.