Přidat názor k článku Proč nejsem šťastná?

u první dcery sem probrečela první měsíc a myslela sem,že si už ani neumyju hlavu, v klidu se nenajím a nenajdu chviličku pro sebe, v té haldě prádla a kojení a nářků. Noci prochozené s dítětem v náruči budili sme se aspoň 8x za noc. Jsou to hormony, nevyspání a hlavně ta nová situace, která ti obrátí život naruby, že se musíš najednou starat o to malé miminko, časem si na to zvykneš a bude to úplně v pohodě, děti jsou to nekrásnější co nás může v životě potkat. Ono to malé stvoření ještě moc nekomunikuje, ale vydržte, jak povyroste, bude to krásné pozorovat jak vás vnímá a vás to naplní úplně novými pocity a hlavně štěstím.

Teď mám dvě a i když se někdy cítím nešťastná, že mi někdy lezou krkem a nevím kam před nimi zalézt, tak si vzpomenu na děti v Africe a rázem mě to přejde, ani nevíme jaké štěstí máme, že můžeme mít tak bezstarostný život a že máme co dát dětem jíst, že jsou zdravé.