Přidat názor k článku Mateřství – štěstí nebo dřina?

Náš taťka taky zpočátku nechápal, co celé dny dělám, nebylo nakoupeno, uvařeno, uklizeno a já z toho všeho úplně ,,zblbla". Když to takto šlo více než měsíc a tatínek jedl jen salámy, které si koupil, tak ho to konečně trklo a začal plnit svoji funkci otce a musím říci, že je dodnes schopný se o sebe i o dceru postarat ( tedy jakž-takž). Dnes mi sice doma nepomáhá, ale mě zase nedostanen na práci ven, zahradu nesekám, natož pak jiné práce. Až on doma vyluxuje, já posekám. A co se týče dětí? Máme jen jedno- dceru a u toho zůstane, vím velice dobře, že víc bych nezvládla. Konečně je jí šest a dá se s ní i užívat i jiného života. Možná si někdo řekne, že jsem sobec, ale důvodů k tomu mám spoustu a nejenom tu práci kolem dětí.