Lavino to ti teda závidím, to já bych se spíš ted vznášela z pocitu, že ležím někde sama s manželem u moře, na trávě , v lese nebo kdekoliv jinde a nehulákalo by na mě dítě.
Tohle jsou pro mě chvíle štěstí, tak jako, když vidím své dítě večer spát. Ale já se za svoje názory nestydím a přiznám se, že ženským, který jsou fakt od rána do noci nadšený z toho, že mají děti prostě nevěřím. Ano jsem vděčná za to ,že mám dítě a čekám další, upozorňuji, že jsem k nim, jak rohlíku v krámě nepřišla a přesto naprosto chápu ženský, který jsou nespokojený. Ono, mezi námi, který chlap by byl spokojený, kdyby od rána do noci neposlouchal nic jiného než dětské žvatlaní ječení a plný plenky a jedinou konverzací by byly maminky na pískovišti a jejich děťátka. Ono to ani z psychologického hlediska není zdravé a jak jsem jednou vyčetla, pocit štěstí z narození dítěte trvá strááášně krátce.