Přidat názor k článku Mateřství – štěstí nebo dřina?

Proč? Tohle stěžování si je stejné jako když jezdím na kole. Miluju ježdění na kole. Když ujedu třicet kiláků, jsem šťastná, spokojená. Přijdu domů, teče ze mě pot, smrdím, jsem špinavá jak prase. Ani nemůžu dát manželovi pusu, protože bych ho zmatlala. Teče ze mě špína. Ale bez ní, by to ježdění nebylo ono. Nejde vyjezdit se na kole a ani se nezapotit. A stejně tak nejde dřít jako kůň kolem dětí a domácnosti a ani nehlesnout, nepostěžovat si. Někdo se modlí a stěžuje si Bohu. Někdo má dobrou kamarádku. Někdo má blog nebo si ještě postaru píše deníček. Někdo má maminku nebo chápavou tchýni. Mluvení a svěřování se je lidskou přirozeností, bez ní by ženy nebyly ženami. Nejde o to něco řešit, jde o to dobít baterky. Proto tady taky tolik kvetou diskuze.