Autorko, bude lip! Fakt! Jde hlavne o pozitivni pristup k veci! Moje dve deti (4r a 2r) a rodicak si uzivam plnymi dousky a casem se chystame na treti prirustek. Pravdou je, ze pro me byl nejvetsi sok prvni rok s prvnim ditetem, to jsem mela obcas pocity podobne tem, co popisujes ty. Ale pak jsem se brzy oklepala a ZORGANIZOVALA jsem si zivot s detmi - studuji, trochu podnikam a mam cas i na pratele a kulturu. Manzel je hodne moc zaneprazdeny v praci a je fakt, ze on ma vice stresu a citi se vice unaveny, nez ja na rodicaku. Ja si dokonce s detma davam po obede pravidelne slofika, abych byla svezi vecer, ale to zacalo byt mozne az tak po roce s druhym ditkem, kdy se detem synchronizoval denni rezim...Z vlastni zkusenosti vim, ze je dobre se detem intenzivne a pravidelne venovat a potom je nechat si hrat sami. Dusledne rozlisovat na cas "hrajeme si spolu" a "hrajeme si sami", pripadne zapojovat deti do jakychkoliv domacich praci, i kdyz potom uklizeni trva o dost dele...
Taky je dobre byt v klidu, nikam nepospichat, nestresovat se, deti to vyciti a potom zlobi jeste vic...