Přidat názor k článku Mateřství – štěstí nebo dřina?

Mám dvě děti..je mezi nima 2,5 roku první dítě mi 14 měsíců nespalo v noci dýl jak 2 hodiny v lise. Do 3let se budil 1x za noc...když jsem se vrátila z porodnice....tak jsem vstávala k Lukovia DAn chrníkoval celou noc(od 21-4-5 ráno)ale vyžadoval vstávat. TAkže jsem měla v 7:30 vypráno, vyžehleno, navařeno a jelokož bylo horké léto šlo se ven...po obědě v11h oba spali 2,5-3 hodiny....
MEzi tím jsem já dělala svoji práci....
Manžel jezdil dom jen ve středu v 18h a byl nepoužitelný..mladší ho ani neviděl a starší 45 minut. PAk šel spát....tak mu aspoň přečetl pohádku.
PAk přijel až v pátek. v sobotu byl úplně hotovej ale to mě bylo jedno a našla jsem si dávno před narozením syna sobotní brigádu(oni lidi v sobotu mocnechtěj pracovat). A v 7:20 jsem mu nechala obě dětičky a odešla...vrátila jsem se v 12:30 a čekala jsem vavařeno a postaráno o děti. TAkhle jsem mu tam nechávala i plně kojenýho druhýho 6týdenního syna......když by chtěl mléko přišli by za mnou.

Ale jednou za rok jsem mu na 7 dní svěřila domáctnost...a to bych Vám přála vidět....padal do postele únavou za 3 dny už v 20:30a já min. 1/4 roku neposlouchala to se Ti chce už zase spát.

Ale co se nám stalo.....a považuju to hlavně za svojí chybu...jak byl málo doma já dělala všechno. Aby jsme se užili a když vyměnil práci. zůstal doma celý týden...syn začal chodit do školy...já do práce a on vyžadoval tentýž servis a já ho nutila něco dělat....to bylo 1/4 roku pekla.....kdy jsem se s ním dost hádala a nutila ho něco dělat.

Ale přešlo to a on si zvykl, že ty děti nejsou jenom moje..........