Myslím,že to co tady některé popisujete je ještě pohoda. Mám dva kluky 5 a 3roky. Jsem nemocná-řekla bych,že docela vážně.po porodech se přidala i štítná žláza a tak různě balancuju..
Starší syn uřvané dítě, říkala jsem si horší to být nemůže, kojila jsem za každnou cenu, vstávala odstříkávala, dokrmovala.Okolí si klepalo na čelo,byla jsem vyčerpaná.yn v 10 měsících ne chodil, ale běhal, nic nenechal na pokoji, mlel celý den, mluvil vělmi pěkně.Postupně se to zhoršovaalo, je divoký a mluví moc rychle.Po 2 letech se mi narodil 2.syn.Sotva otevřel oči,otevřel i pusu a do 10 měs ji nezavřel.Hroutili jsme se clá rodina, já , manžel ,syn- toho jsme nějakou dobu dávali spát i k babi,aby se trošku vyspal, noci byly nejhorší.manžel chodil domů z práce kolem 19hod.Celý den s dětmi sama, ven jít skoro nešlo, pomáhal jen kočár - 3 kroky dopředu a 3 vzad a stejný rytmus,procházka- řev až syn modral.Vyšetření u neurologa- má hodně energie, počítejete s hyperaktivitou. Když měl 5 měsíců totálně jsem se složila.Vypadala jsem jak z koncentráku. klepala jsem se.rozjela se štítná, okamžitě nasadili léky.
V 9 měs syn lítal a mluvil.
Oba kluci josu živé stříbro, nezastavím se ani na chvilku.Hračky- to je vůbec nebere, jen jezdit na kole a lítatšplhat apod.ten 3 letý 10 dni po 3 letech se naučil jezdit na kole- bez koleček, sám naskočí, seskočí.Starám se o kluky, dům, velkou zahradu, pomáhám rodičům- 76roků, jsem nemocná a s manželem máme e-shop,takže vlastně i pracuji- to po nocích.Někdy mám pocit,že se nemám čas ani nadechnout a volno? co to je. čas pro sebe ?kdy
a teď tady místo vyřizování objednávek vykecávám,ale musela jsem to ze sebe vysypat.....potřebuji to.V
Předchozí