Přidat názor k článku Mateřství – štěstí nebo dřina?

Ha, ha, to mi něco připomíná
Také jsem s prvním dítětem měla po půl roce spoustu času. Čas si číst, čas občas odejít a dokonce i trochu pracovat. Tak jsme si pořídili druhé, přesně po třech letech.
Po dvou měsících jsme s manželem byli tak vyřízení, že ani neprotestoval proti paní na úklid a na pravidelné hlídání. Miluju své děti, ale také "miluju" hlídací paní. Od té doby, co jí máme, už zase nekřičím na starší dítě a nepotřebuju nechávat to mladší vyřvat. Paní hlídá 3 hodiny týdně, ale ty 3 hodiny jsou jenom MOJE. A nejsou pozdě v noci Také paní hlídá 2. dítě, když jdu s prvním k doktorce. To jsem se prostě nenaučila. Když jdu s oběma, tak ač se nic neděje, obě řvou tak, že neslyším, co mi doktorka říká.
Kvůli paní si musím hodně hlídat ostatní výdaje, ale stojí za to. Co s penězma, když mi hrozí blázinec....