Přidat názor k článku Mateřství – štěstí nebo dřina?

Musím říct, že u nás je to hodně podobné. Mám pětiletého a osmiměsíčního kluka. Občas už nevím kam se dřív otočit. Nervy taky ujíždějí dost často, ale nemyslím si, že ten starší by byl rozmazlený, akorát chce taky moji pozornost, když vidí, že nosím malého. Strašně moc se těším, až bude ten mladší tříletý pak doufám bude spát celou noc, bude si hrát s bráškou a nebude to už takový stres. Když má člověk první dá mu všechno a jde to jednoduše, s jendím si vždycky poradí, ale s dvěma už je to horší. Nejhorší na tom je, že chlapy si to nedokážou představit, a myslí si, že když pracovali, že doma už mají volno. Naštěstí mám chápavého muže a pomáhá jak může.