Přidat názor k článku Mateřství – štěstí nebo dřina?

no já tu diskusi nečetla (to bych se neptala). ale asi už je mi to osvětleno.
Já bych to také těžce nesla (kdybych musela), dobrovolně bych to nikdy neudělala. I takhle mám pocit, že se dětem nemohu věnovat, jak bych chtěla. S pí na výpomoc, mám osobní zkuenost takovou, že mi trvalo dlouho, než jsem jí nechala děti samotné (začínali jsme s dětmi v kočárku, připravené ke spaní a jen výjimečně, když bylo potřeba), ale teď už jí je nechám (ted tedy ne, lezlou a zkoušejí stát..) i na doma, už se s nimi zná dlouho a mají spolu vztah a já jí znám, ale také jsem s tím měla problém. Pomáhá my s dětmi, ale výjimečně je s nimi sama. Plně tě chápu. Když je má babička tak je to jiné.