Tak od včerejška přemýšlím, co napsat, aby to autorce k něčemu bylo. A mezitím už skoro vše zaznělo.
Jako hlavní vidím všeobecně rozšířený omyl, že věnovat se dítěti znamená sedět u něj a hrát si s ním. Když máma vaří/uklízí/pečuje o mladšího brášku/pracuje na zahradě a u toho staršímu vypráví, co dělá, nebo ho nechá pomáhat, stačí odnést do koše smetí nebo podržet nějakou věc..., tak se mu taky věnuje. Nebo si máma dělá svoje nebo odpočívá, dítě si hraje samo a čas od času přiběhne, popovídá si, ukáže co dělalo a zas běží, i to je věnování se dítěti.
A jak už holky psaly, to že si tříleté dítě nehraje samo a je mu neustále vymýšlena nějaká zábava, tak to pro něj vůbec není dobré.
Předchozí