Přidat odpověď

Veroniko, přijde mi, promiň pitomost se kvůli takové kravině pohádat Každý ať si oslovuje svoje děti jak je mu libo a ostatní by přinejmenším měli respektovat jeho rozhodnutí a přání...

Bude-li si kdokoliv v mém okolí přát abych jeho dítě oslovovala Tomášku, Aničko, Pepíčku, učiním tak, aniž bych nad tím přemýšlela, zrovna tak bude-li si dotyčný přát abych říkala jeho dítěti Maximiliáne, Magdaleno nebo Valentýno.

Své děti oslovuju jak zdrobněle tak i "kalendářním jménem" i když Jakube říkám Kubovi velmi zřídka.. Ovšem dávám si velký pozor na to aby neměli spojené svoje nezdrobnělé jméno s "výpraskem". Už jen proto že já své nezdrobnělé jméno NESNÁŠÍM! Od dětství mám zafixované že oslovil-li mě někdo IVANO koukal z toho průšvih, nebo se na mě přinejmenším vztekal. Dělá mi to dodnes hrozné problémy jak v mluvené tak v psané komunikaci, jak "slyším, čtu" Ivanu okamžitě mi naskočí asociace že mě dotyčný "asi" nemá rád nebo se na mě zlobí....