Přidat názor k článku Mateřství – štěstí nebo dřina?

A hele, kolegyně
Mám úplně podobného syna, sobecky mě těší že v tom nejsem sama. Akorát s tím rozdílem že já se fixace na mě bála jak čert kříže, takže jsem ho prakticky od narození šoupala sem tam na víkend k babičce, absolvoval s ní i pár dovolených. A ona ho musím říct vždycky hodně zklidní a posune o kus dál. Kdyby tady byl jen se mnou, je to stejný očistec, u babičky si tolik netroufne protože jí má strašně rád a je mu vzácná. Mě má na salámu...
Jinak babička neí standardně hlídací, bydlí 50 km odsud a chodí do práce, jsou to fakt jen ty víkendy, kdy je tam zásadně bez rodičů.

Byla jsem těhotná, měli jsme mít druhé dítko přesně na synovy druhé narozeniny, ale nepovedlo se to, ve 4. měsíci těhotenství skončilo. Byl to šok, ale teď zpětně si říkám, příroda ví co dělá, do tohohle maratonu bych druhé dítko nezvládla....

Držme si palce, snad se někdy zklidní!