Mám problém.
Mám takřka 9letého inteligentního syna s velkou slovní zásobou. Což je samozřejmě důvod k jásotu a taky jsem na to byla až doteď náležitě pyšná. Ale.
V poslední době nejsem schopna jeho hubajznu ukočírovat. Jakmile ho napomeneme, je vždycky něco, co má k tomu říct. Leckdy jsou to poznámky trefné, někdy bych se i zasmála, ale většinou je to na ránu.
Prostě nejsem schopná mu vysvětlit (a hlavně aby to ON DĚLAL), že prostě když se mu něco řekne, vytkne, podotkne, tak má říct "ANO MAMI, ROZUMĚL JSEM" a tím to dané téma prostě zhasne. Myslím v různých věcech - v nose se nerýpej, nemávej vidličkou u jídla apod.
Jak to řešíte vy, zkušené? Prosím, než mu fakt jednu fláknu...