Přidat odpověď

Mám už zkušenost z více firem, takže i s tímto. Pokud šikanuje člověka vedení firmy, tak to je na odchod. Záleží na míře šikany. Nejlepší je něco vydržet, být slušný, ale systematicky hledat a vybírat si. Nevzít první místo, abych utekl, ale opravdu si vybrat.
Mezi kolegy se vždycky někdo najde, kdo nesedí. Je otázka, nakolik ho jde ignorovat. Pokud to nejde, např. vedení ráno poslouchá donášení od lidí a ten člověk se takto uplatňuje, tak to je taky na odchod. Pokud to jde, hledat, dost si vybírat a pak odejít.
Ve firmách to tak je, místní atmosféra. Platí jiná pravidla než venku. Leckdy o dost. Vytvoří se malá komunita, kde jsou někdy vztahy divné. S tím zpravidla moc udělat nejde, pokud to vedení nechce či nějak (přímo, nepřímo) podporuje. Vlastně analogie života na malé vesnici, všichni si vidí do talíře, navzájem si do všeho kecají, platí vlastní pravidla, někdo tam vládne... Buranství je právě o tomto.
Dokud tam člověk je (teď se asi hledá blbě místo), tak se nějak vnitřně oddělit. Prostě rozhodnout se k odchodu, ale s tím, že až budou místa, až pomine krize (obrat už nastává). S tím se líp vydrží. A od lidí, zvl. takových si držet odstup. Zdvořilost, ale daleko od těla. V horším případě, když někdo dělá dusno, tak dotyčného začít sledovat. Nechodit žalovat, ale dotyčnému jde o tom říci, že o něčem vím. Toho se ti lidé obvykle dosti bojí.