Veroniko, no nevím.. zrovna ta Jiřina (nevím jak je tvoje neteř stará) by mi přes pusu fakt nešla.. a to máme v rodině TŘI- byť dospělé. Jiřina byť je to krásná květina je ve své podstatě dost tvrdé jméno... a mě osobně se prostě pro malou holčičku nehodí. Vlastně ani těm dospělým u nás v rodině se Jiřino neříká
Můj táta oslovuje svou sestru, pětačtyřicetiletou stále Jiřinko, manželově tetě se říká Jiři, Jiřko atd.
Nemyslím si ovšem že by to oslovení byl hlavní důvod vaší následné hádky, ale to musíš vědět jen ty sama...
Jasně, je to všechno o vkusu a o tom "jak kdo to má rád".. mě jen uniká proč je takový problém respektovat něčí přání a "nešťourat se v tom"
My jsme třeba s manželem za jedno v tom že jména našich dětí musí mít hodně zrobnělin a variant, ale přitom musí znít našim uším hezky i v základním tvaru a v jejich používání se střídáme. Nepohoršuje mě, když někdo osloví dceru Báro ale ani Baruško, Barunko... a zrovna tak mě nepohoršuje když někdo řekne mému synovi Jakube nebo Kubulínku. Rozhodně bych se kvůli tomu s nikým nehádala