Přidat názor k článku Mateřství – štěstí nebo dřina?

souhlasim. je to o tom, že ani my holky jsme nevěděly do čeho jdem. Když jsem ještě neměla děti, tak sem měla pocit jak jsem hrozně zaměstnaná a jak ty ženy co jsou doma s děckama se maj a fakt jsem se těšila, jak si odpočinu. Jejda, to byl omyl. A s těma chlapama je to stejné. Vážně to chce, aby si to zkusili. Ono možná nejde ani tak o jejich pomoc, jako o pochopení a uznání. Aby zkrátka pochopili, že naše práce je rovnocená s tou jejich. Manžel tohle pochopil, když jsem byla v porodnici s druhým mimčem a on se staral o synka. Doma byl bordel jak v tanku, co jedli jsem se ani neptala,prádlo nevyprané, prostě nic a manžel byl s nervama v kýblu. Od té doby je na mě jak mýlius a nechápe jak to zvládám.