Přidat odpověď

Problém bude asi v tom, že je u nás tak nějak vžité, že se originál jména používá víceméně ve chvílích, kdy se na dítě zlobíme. Znám plno dospělých lidí, kteří prostě nemají rádi, když se jim tak říká, protože jim to připadá takové neosobní a chladné. Není nutné používat zrovna zdrobněliny, ale třeba nějakou tu přezdívku. Pokud se švagrová rozlobila, tak je to možná proto, že chce, aby se jejímu dítěti říkalo tak a ne jinak. Někteří lidé si na to hodně potrpí. Když dají svému dítěti např. jméno Pavlína tak nesnesou, aby se jim říkalo Pavlo. Upozorní na to, ty si na to zvykneš a za nějakou dobu už ti to ani nepřijde. Nebo takové jméno JAN. Znám Honzu, Janíka nebo Jeníka a u každého z nich si nedovedu představit jinou formu jména.
Každý by měl respektovat to, jak se cítí při oslovení člověk, jehož jméno používám. Pokud jde o velmi malé dítě, je potřeba respektovat rodiče. Ten, kdo pro své dítě zvolí nezdrobnělou formu jména, musí očekávat, že okolí ji převezme.