no, mě to moc neláká, páč nevím co by to semnou udělalo, nejsem zvyklá mít tolik peněz...a člověk neví, jestli by se nezbláznil
ale co mě trošku překvapilo, když píšeš o pokoře...co být pokorná za to, že máš babičku, která na tebe a tvoje blízké myslí? nemyslíš si, že část pokory je i tom, že si budeš vážit svých bližných natolik, že příjmeš jejich dar?
mě by asi potěšilo, že na mě někdo myslí
asi bych doporučila babičku obejmout a poděkovat..vždyť kolik lidí má babičku? natož kolik lidí má babičku která na ně myslí, několikrát za den...
a nevím, proč si nepřát peníze? --zdraví ti stejně chudoba nezaručí