Velmi dobře vám rozumím a vůbec nezávidím. Když si čtu vaše příspěvky, tak ještě dneska mi je z toho "ouzko" a to je dětem 13 a 18 let. Když přijdeme s kamarádkami na téma malých dětí, tak se vždy shodneme na tom, že jsme rády,že jsou velké. I když to přináší zase jiné starosti a závažnější. Skutečně platí " čím větší děti, tím větší starosti", ale pokud to jde,tak je to v klidu. Souhlasím s jednou přispěvatelkou, že nejhorší je ten věčný rámus a že pořád něco potřebujou.Klidnější to začalo být až když tomu mladšímu dítěti bylo asi 7 let, tam jsem najednou zjišťovala,že už mně tolik nepotřebujou a stávalo se mi, že jsem najednou nevěděla co mám dělat.Vydržte a těšte se ta práce přinese své ovoce.
Předchozí