Přidat názor k článku Mateřství – štěstí nebo dřina?

No, vidíš a to je právě ono. Já si to taky dřív brala a trápila se - to byl fakt očistec. Pak jsem si prostě řekla, že si nenechám žádným mužským kazit můj hezký život s dcerkou a později jsme čekali druhou. Prostě jsem manželovi narovinu řekla, že jestli nepřestane se svým nemožným chováním, rozvedu se a snažila jsem se to co dělal ingorovat a soustředit se na to, co mi přinášelo radost t.j. děti, moje rodina, přátele. Hele a fungovalo to. Finančně se o nás dokážu postarat.
Manžel se nakonec taky nějak vzpamatoval - jsem ráda - hlavně kvůli dětem, které ho milují a on se k nim chová moc hezky. Asi si uvědomil, že by byla škoda o tohle přijí.
... a já to nějak moc neřešim. Cítim se šťastná a to si myslím, že určitě nemám to co jiní, kteří jsou "nešťastní".